Englisch version

 

 

Pláštěnky Condor
Problematika ochrany proti dešti jistě trápí každého, kdo kdy vyrazí do přírody. Condor nabízí řešení v podobě pláštěněk, nebo také ponč. V nabídce je jednoduché pončo klasického obdélníkového střihu, anebo pláštěnka "Velbloud" - propracovaný model pláštěnky s rozkládacím hrbem na váš batoh.

 
  INDEX: Ochrana proti dešti při turistice    Pláštěnky Condor    e-shop pláštěnky
 

.

Ochrana proti dešti při turistice

Problematiku ochrany proti dešti můžeme rozdělit na dvě základní situace: při chůzi a při spánku.

Při spánku je nejlepší ochranou samozřejmě střecha či stan. Pokud nejsou k dispozici, lze použít nepromokavý návlek na spacák - žďárák, nebo přímo nepromokavý spacák. Návlek či spacák, který je dostatečně nepromokavý však má jeden zásadní problém. Tím je odvětrání vydýchané nebo vypocené vlhkosti (až 1/2 litru vody za noc, vzpomeňme na vydatné rosení tropika i u dobře odvětraných stanů !). Větrání žďáráku a spacáku lze řešit ventilačními otvory či štěrbinou, nebo použitím nepromokavého, ale prodyšného materiálu. Otvory kterými nezatéká, jsou konstrukčně složité a i při velmi rafinované konstrukci méně spolehlivé. U spacáku pak jsou samozřejmě zcela nevhodné. Použití "prodyšných a nepromokavých" materiálů rovněž není zdaleka optimální. Deklarované metry vodních sloupců jsou sice většinou reálné, ale tisíce a tisíce deklarovaných miligramů transportovaných vodních par lze dosáhnout pouze v laboratorních podmínkách. Pro dosažení těchto čísel se předpokládá například přestup vlhkosti z prostředí vlhčího do prostředí o nižší vlhkosti, značný, ve skutečnosti nereálný teplotní spád na zátěru či membráně a podobně. Ve skutečnosti je situace přesně opačná. Snažíme se o transport vlhkosti z relativního sucha uvnitř spacáku do značně vlhkého prostředí vně. Rovněž teplotní spád je malý, převážná většina teplotního spádu mezi spáčem a prostředím se totiž realizuje v izolační vrstvě spacáku. Proto ani toto řešení odvodu vlhkosti není vyhovující. Spacák v takovémto provedení má výrazně omezenou prodyšnost nejen při dešti, ale i když neprší. Jako rozumný kompromis lze považovat nepromokavý žďárák, který při dešti pomůže a pokud neprší, může zůstat otevřený nebo i v batohu. Ale i v tomto případě je vhodné volit spíše materiál membránový, který dosahuje obecně lepších výsledků, nežli materiál zátěrovaný,nebo v případě zátěru verzi s odvětráním štěrbinami.

Ochrana proti dešti "při chůzi" je širší pojem od čekání na cosi při minimálním pohybu, přes poklidnou chůzi, až po usilovný výstup do svahu s obrovským batohem, nebo i běh. Při těchto situacích nejsou problémy s vydýchanou vlhkostí, neboť nepromokavé obličejové masky používá pro turistiku snad pouze armáda. O to větší je problém s vlhkostí vypocenou, neboť její produkce v závislosti na intenzitě pohybu je mnohem větší než při spánku. Použití i těch nejlepších nepromokavých oděvů (například z Goretexu a podobně) opět naráží na omezené meze jejich prodyšnosti. A řada takovýchto výrobků od solidních výrobců to dokonce potichu potvrzuje. Jsou totiž často konstruovány s další dodatečnou ventilací v zadním dílu, v podpaží, nebo kapsami. Tato dodatečná ventilace pak zajišťuje podstatnou část větrání při zvýšené intenzitě pohybu. I tak si však řada uživatelů vypomáhá pomocí částečného, nebo i úplného rozepnutí bundy, což při silnějším dešti není zřejmě zcela ideální. Výsledný poměr ceny a užitné hodnoty takového oděvu je pak velmi diskutabilní. Druhým možným způsobem ochrany před deštěm při pohybu je mnohdy opomíjená pláštěnka, která sice je jaksi "navíc"a není součástí oděvu.I tak však porovnání cen nebo hmotností pláštěnky a lehké větrovky vychází výrazně lépe při srovnání s membránovým oděvem. K výhodám pláštěnky dále patří většinou velmi dobré krytí batohu a někdy i možnost přístupu do batohu pod pláštěnkou. Dále pro pláštěnku mluví velmi dobré odvětráni volné a široké pláštěnky spodem a rukávy (asi 1m2!). Větrání je paradoxně tím lepší, čím větší je batoh nesený pod pláštěnkou. Dalším argumentem pro je nejen rozumná cena běžné pláštěnky, ale i velmi dlouhá životnost, protože ji člověk používá relativně málo (pouze při dešti).

Konstrukce pláštěnky:

"Kabát"- provedení se zapínáním vpředu a kompletními rukávy.Toto provedení je vhodné spíše pro policii, bezpečnostní služby a podobně.Pro turistiku se již téměř nepoužívá.

Jednoduché pončo - většinou obdélník s kapucou ve středu, někdy doplněn o rukávky (dle šířky obdélníku). V bocích bývá spínání na zip, druky, nebo suché zipy. Základní obdélník umožňuje většinou pomocí dodatečné konstrukce, nebo šňůry stavbu provizorního přístřešku. Vlastnosti a rozměry takového přístřešku jsou však na samé hranici použitelnosti a jeho hlavní funkcí je být vyfocen na prospekt.Trochu lepší je pouze stavba přístřešku ze dvou ponč.Délka ponča by měla být spíše větší (tak aby nevadila při chůzi po schodech),protože při nesení velkého batohu se výrazně zvedá a zkracuje zadní část. Pro použití s malým batohem, nebo zcela bez batohu je vhodná délka těsně pod kolena.

Tvarované pončo - propracovanější střih s "hrbem" na velký batoh, hrb může být stálý (nelze rozumně používat bez velkého batohu),nebo skládací (pak lze pončo používat téměř kdykoliv).Členitý střih neumožňuje pončo rozložit na rovnou plachtu, a proto odpadá možnost přístřešku. Naopak při přehnutí rozloženého ponča podél svislé osy a jeho podélném sepnutí lze získat nouzový žďárák (užší přední část a širší zadní díl vyhovují šířce spacáku,podélně sepnuté jednoduché pončo je většinou příliš úzké).

Konstrukce detailů:

Kapuca - je vhodný kšilt (ocení ho nejen nositelé brýlí), nastavení délky temene (úprava polohy kšiltu s čepicí, nebo bez čepice a podobně). Důležité je rovněž řešení předku kapuce na krku. Pokud je tato část sešita, je třeba příliš velký čelní otvor na stažení kapuce z hlavy, provedení se zipem je zbytečně komplikované. Zřejmě nejvhodnější řešení je se dvěma navzájem překrytými cípy.

    

Spínání - druky jsou poměrně spolehlivé, u jednoduchého ponča umožňují přesazení při nesení většího batohu, ale mezery mezi nimi nejsou vhodné ve větru. Rovněž déšť namrzlý v druku může komplikovat spínání. Zip umožňuje pohodlné souvislé sepnutí, díky minimálnímu namáhání boku pláštěnky je spolehlivý, ale neumožňuje přesazené sepnutí jednoduchého ponča. Spínání pomocí suchých zipů je značně nepraktické a dnes se již téměř nepoužívá.

Švy - spojovací švy je vhodné přeštepovat, Z důvodu nepromokavosti je vhodné je podlepit za tepla polyuretanovou páskou -"zavařit" .Pokud nejsou švy podlepeny, je tředa konstrukci ponča maximálně zjednodušit, aby bylo švů co nejméně.

Volba materiálu:

Materiál musí být lehký, dostatečně nepromokavý a trvanlivý. Dostatečně nepromokavý znamená v případě pláštěnky asi 150cm vodního sloupce (na běžný déšť stačí asi 50cm, pro silný déšť podpořený větrem asi 100cm). K většímu tlaku vody u pláštěnek nedochází (u oděvů až 800cm pod popruhem batohu a u stanů až 1200cm na podlážce!).150cm vodního sloupce běžně lze dosáhnout se dvěma zátěry na vhodném podkladovém materiálu. Jako zátěr se nejčastěji používá polyuretan (dostatečně ohebný i při nižších teplotách, dobře vařitelný, ale dražší), nebo akrylát (levný, tuhne za mrazu, nelze vařit).Pouze výjimečně se používá PVC (nelze vytvořit dostatečně tenkou vrstvu - vhodné proto pouze na podlážky od stanů, nebo na pracovní oděvy). Jako podkladová tkanina se používá polyamid (nevhodný na stany-mění s vlhkostí napětí vůči konstrukci), nebo polyester (trochu dražší, vhodný i na stany).Vhodná gramáž zatřeného materiálu je asi 70-80g/m2 (nízká hmotnost výrobku, vyhovující pevnost).

 
 

  následuje přehled pláštěnek vyráběných firmou CONDOR

spací pytle   pláštěnky   větrovky    zimní bundy   batohy   vařič "dřívkáč"   pletené šňůry
polštáře a přikrývky    thermopack bivak. botičky a rukavice   fusak do kočárku    obal na lyže
  cykloreflektor LUXEON    Žďársky pytel    bivakovací plachty    obaly historické stany
   podsadové stany    Teepee Dakota / Seton / Lining    hangáry    velkoprostorové stany  atypické stany
   ceník   kontakt